Spiritualita je ovšem zážitkem, o kterém nelze diskutovat, který se prostě děje. Spirituální zážitek jakoby vtrhává do našeho rozumového světa, bez ohledu na to, zdali ho chceme, nebo se mu bráníme. Bůh (nebo Bohyně, případně spirituální prožitek) se chápe nás a nedopustí, abychom se my chopili jeho (nebo jí). A právě zde leží velmi důležitý rozdíl mezi zažitou spiritualitou, která plodí mystiky, a církevní vírou, která z nás dělá věřící, ať už se naše víra zakládá na dogmatu (řádu a informaci) nebo na osobní naději.

Your Comment Comment Head Icon

Login